Merit Order

Nabídka a poptávka určují aukční ceny na burze elektřiny. Takzvaná „tržní vyrovnávací cena” (cena, při které je nabídka rovná poptávce) je nejnižší nabídka přijatá v aukci na nákup elektřiny. Elektrárna s nejvyššími náklady určuje burzovní cenu pro všechny zúčastněné elektrárny. Tento mechanismus tvorby cen je v energetickém průmyslu známý jako „jednotné stanovování cen“. Všechny elektrárny tak dostávají stejnou cenu za výkup, i když nabízejí různé ceny.

Vysoká poptávka po elektřině ve špičce zvyšuje cenu. Protože je větrná a solární energie tak levná, obnovitelné zdroje snižují průměrné náklady – nepotřebují totiž platit za palivo a jejich náklady tak tvoří pouze provoz a údržba. Obnovitelné zdroje jsou na spotovém trhu levnější než uhlí nebo zemní plyn, a provozovatel přenosové soustavy ČEPS od nich nakupuje jako první.

Jejich nízké náklady se však nepromítají jako nulové ceny za výkon konvenčních elektráren. Systém Merit Order má umožnit, aby byla nejprve využita nejlevnější elektřina, a tím se snížily spotřebitelské náklady. Přerušovaná větrná a solární energie je příležitostně schopna náklady snižovat, přičemž pokles ceny je větší, pokud špička nabídky a špička poptávky nastanou ve stejnou dobu a množství. Sluneční energie je nejdostupnější v poledních hodinách, zatímco nejvyšší poptávka nastává pozdě odpoledne, což vede k tzv. „kachní křivce.”

Výše zobrazená „kachní křivka” je to, co se stane, když solární energie začne tvořit velké procento energetického mixu a poptávka po energii se během poledne sníží. To platí zejména na jaro a podzim, kdy může být přes den slunečno, ale elektřina není pro vytápění nebo chlazení tolik potřeba. Jakmile začne sluneční produkce klesat, je třeba zvýšit výrobu elektřiny z jiných zdrojů, protože lidé se vracejí domů a začíná večerní špička. Problémem je, že rozdíl v poptávce mezi polední a večerní špičkou je stále velký, a je ho potřeba kompenzovat tradiční, dispečerskou výrobou energie. To lze vyřešit jejím skladováním nebo zlepšením způsobu agregace jejich zdrojů. Například prostřednictvím virtuální elektrárny.

Cílem ekonomického dispečinku je automaticky zvolit maximální výkon několika výroben elektřiny při nejnižších možných nákladech, s přihlédnutím k přenosovým a provozním omezením, aby byla soustava uspokojivě zatížena. Problém ekonomického dispečinku se řeší prostřednictvím specializovaného počítačového softwaru, například virtuální elektrárny, která musí splňovat provozní a systémové požadavky na dostupné zdroje a přenosové možnosti.

Pro minimalizaci celkových nákladů by měla být nejprve využita řada generátorů s nejnižšími mezními náklady. Poslední generátor v řadě s nejnižšími náklady stanoví hodnotu výroby jedné dodatečné MWh energie. Tato cena se může lišit v závislosti na omezeních v různých místech elektrické sítě – tyto „místní mezní ceny" jsou známé jako historické ekonomické dispečerské techniky, které byly vyvinuty pro řízení elektráren na fosilní paliva a které se opírají o výpočty zahrnující vstupní/výstupní charakteristiky elektráren.