Trhy s elektřinou: komplexní průvodce

Trhy s elektřinou: komplexní průvodce

Trh s elektřinou lze přirovnat k rušnému tržišti, kde se scházejí kupující a prodávající, aby vyjednávali o ceně a množství zboží. Stejně jako každý jiný trh, i trh s elektřinou je založen na základním principu nabídky a poptávky. Množství elektřiny vyrobené v elektrárnách musí odpovídat množství elektřiny zužitkované spotřebiteli v každém okamžiku, jinak může dojít k nerovnováze v síti, tedy až k případným výpadkům proudu (tzv. blackoutům). V tomto článku si vysvětlíme základy fungování trhu s elektřinou a hlavní jednotlivých aktérů.

Ilustrace trhu s elektrickou energií

Jednoduše řečeno, na trhu s elektřinou obchodují s komoditami kupující a prodávající. Jeho cílem je zajistit dostupný dostatek elektřiny pro pokrytí poptávky.

Na trhu s elektřinou figurují dvě hlavní strany: výrobci a spotřebitelé. Elektřina se vyrábí v elektrárnách (fosilní elektrárny, zdroje jaderné energie a obnovitelné zdroje, jako například větrné turbíny nebo solární panely) a dodavatelé elektřiny (např. maloobchodní společnosti, které dodávají elektřinu zákazníkům, ať už se jedná o velké průmyslové spotřebitele či malé domácnosti) ji pak prodávají spotřebitelům.

Prodeji a nákupu elektřiny formou oficiálních smluv říkáme obchodování s elektřinou.

Výrobci a spotřebitelé ale nejsou jedinými aktéry na trhu. Než si řekneme, jaké trhy v Evropě máme, vysvětlíme si roli i všech ostatních účastníků na trhu.

Kdo se účastní trhů s elektřinou?

Účastníky trhu s elektřinou propojuje komplexní síť, která jim umožňuje vyrábět, přenášet a doručovat elektřinu spotřebitelům. Jak se tito účastníci navzájem ovlivňují?

Výrobci vyrábějí velké množství elektřiny a prodávají ji prostřednictvím smluv o elektřině na trhu. Soutěží s ostatními výrobci o dodávání elektřiny do sítě.

S elektřinou lze obchodovat buď na burze nebo napřímo mezi dvěma stranami bez dohledu zprostředkující burzy. Takzvaný subjekt zúčtování (anglicky Balance Responsible Party, zkratkou „BRP“) je právnická osoba, která denně obchoduje na energetické burze jménem zákazníků i dodavatelů. Subjekt zúčtování je také odpovědný za vyrovnávání rozdílu mezi spotřebou a výrobou právě tak, aby v každém obchodním intervalu (v České republice je to nyní 60 minut) se rozdíl mezi spotřebou a výrobou co nejvíce přiblížil nule. Subjekt zúčtování (dále „SZ“) obvykle nemá přístup k online datům o celé své skutečné spotřebě a výrobě. Rozdíl mezi nabídkou a poptávkou se tedy málokdy rovná nule a potřebujeme tedy, aby za tento rozdíl někdo přebral finanční zodpovědnost. Takovou entitou je právě SZ – ten odpovídá organizátorovi trhu za svou vlastní okamžitou rovnováhu mezi výrobou a spotřebou.

Organizátor trhu provádí vyúčtování odchylek a zasílá je všem subjektům zúčtování jednou měsíčně.

Organizátor trhu, v České republice zastupován společností OTE, stanovuje ceny a usnadňuje transakce mezi výrobci a spotřebiteli na tržní platformě. Organizátor trhu pořádá denní a a vnitrodenní trhy (viz níže). Výrobci elektřiny nabízejí svou elektřinu k prodeji, zatímco kupující se ucházejí o její nákup. Organizátor trhu následně spáruje nabídky tak, aby byly splněny všechny požadavky účastníků trhu.

Ačkoli se můžeme snažit plánovat výrobu a spotřebu co nejpřesněji dle poptávky, není možné vše předpovědět dokonale; dochází tedy k odchylkám. Provozovatel přenosové soustavy („PPS“, v angličtině Transmission System Operator) na tuto „nedokonalost“ reaguje zásahem v případech, kdy je třeba vyrovnat odchylky, aby se zabránilo výpadkům sítě. Činí tak prostřednictvím podpůrných služeb (anglicky Ancillary Services).

Kromě regulování odchylek jsou provozovatelé přenosových soustav (PPS) zodpovědní i za řízení vysokonapěťových elektrických přenosových vedení, která přepravují elektřinu od výrobců do distribučních sítí, zatímco provozovatelé distribučních soustav (PDS) spravují nízkonapěťové distribuční sítě, které dodávají energii do domácností a podniků.

Schéma trhu s elektřinou

Jaké trhy máme v Evropě?

Přestože v různých částech světa existují jiné regulační modely, Evropská unie své trhy s elektřinou z většiny deregulovala. Podívejme se nyní na základní rozdělení evropských energetických trhů.

Forwardový kontrakt

Aby byla zajištěna nepřetržitá dodávka elektřiny klientům za nejnižší možnou cenu, nákupčí a prodejci energií uzavírají dohody v rozsahu od dávno uplynulých let až po dobu pouze pár minut před „dodávkou“.  

Forwardový kontrakt je jakákoliv transakce uskutečněná více než den před dodáním.

Hlavní výhodou forwardových kontraktů je ochrana dodavatelů, kupujících, i spotřebitelů před nepředvídatelnou volatilitou cen. Umožňuje totiž kupujícím a prodávajícím se dohodnout a pevně stanovit cenu ještě před začátkem samotné dodávky energie. Zajištění smlouvy předem za cenu, která je výhodná pro kupujícího i prodejce, je formou zajištění rizik, která může snížit náklady na podnikání pro obě strany.

Power traders at work

Obchodování na spotovém trhu

Transakcím, které probíhají po uzavření forwardových transakcí (tj. od jednoho dne před doručením až do posledních pár minut před doručením), se říká „spotové smlouvy“. Spotový trh rozdělujeme do dvou hlavních segmentů:

  • Denní trh obsahuje aukce den před dodáním.
  • Vnitrodenní trh umožňuje účastníkům trhu nepřetržitě obchodovat v rámci daného dne dodávky.
Overview of kinds of electricity markets

Denní trh

Na denním trhu s elektřinou dochází k nákupu a prodeji energie určené k dodání na následující den. Při účasti na denních trzích se musí dbát na to, aby bylo k dispozici dostatečné množství elektřiny pro pokrytí očekávané poptávky.

Při obchodování na denním trhu předkládají kupující a prodávající své nabídky a požadavky ohledně určitého množství energie za určitou cenu. Organizátor trhu potom tyto nabídky a požadavky zpracovává za použití různých algoritmů. Jeho cílem je správně spárovat kupující s prodávajícími a stanovit konečné ceny pro daný denní trh. Výsledné ceny, které jsou takto určeny na denním trhu, se poté používají jako reference pro vnitrodenní trh, na kterém se nakupuje a prodává energie určená k okamžité dodávce.

Kvůli neustálému kolísání spotřeby a výroby energie však ceny na denním trhu nejsou skoro nikdy zcela v souladu s cenami na vnitrodenním trhu. I tak ale poskytují dobrou referenční hodnotu, zejména pro ceny energie na trhu během následujícího dne.

Vnitrodenní trh

Když mluvíme o vnitrodenním obchodování na evropských spotových trzích s elektřinou, myslíme tím nákup a prodej elektřiny na spotovém trhu v den plánované dodávky. Tento typ obchodování probíhá každou hodinu či půlhodinu (případně v rámci jiného pravidelného časového úseku, záleží zde na dané zemi). Ceny elektřiny se nastavují v reálném čase na základě nabídky a poptávky. 

Ceny energie na vnitrodenním trhu však určuje hned několik faktorů, včetně nabídky a poptávky. Ceny jsou ovlivněny podmínkami na trhu pro daný den, jedná se např. o počasí, palivové náklady, či dostupnost obnovitelných zdrojů energie. Obecně platí, že vnitrodenní ceny odráží aktuální tržní podmínky a jsou určovány kombinací tržních sil a chováním kupujících a prodávajících.

Ceny na vnitrodenním trhu mohou ovlivnit i další faktory, jako např. dostupnost přenosové kapacity a skladovacích zařízení. Je-li dostupná pouze omezená přenosová kapacita, náklady na energii mohou být vyšší, protože disponujeme menší schopností přesunout energii z místa výroby na místo spotřeby. Ceny mohou být obdobně ovlivněny, jsou-li skladovací zařízení využívána k ukládání přebytečné energie a mění-li se jejich dostupnost.

Vnitrodenní obchodování umožňuje kupujícím upravit svůj nákup elektřiny podle tržních podmínek, případně využít krátkodobých cenových výkyvů.

Pro všechny účastníky trhu s elektřinou by mělo být zlatým pravidlem, aby se snažili co nejpřesněji předpovědět vlastní spotřebu i výrobu energie už během denního trhu. V průběhu vnitrodenního trhu (tedy během dne plánované dodávky) mohou svoje nabídky a požadavky upravovat dle reálných tržních podmínek. Kdybychom žili v dokonalém světě, žádný subjekt zúčtování (SZ) by neměl vlastní odchylku od předpovědi, celková odchylka by se rovnala nule, provozovatel přenosové soustavy (PPS) by nepotřeboval využívat podpůrné služby, a nedocházelo by ani k doplácení za odchylky. To vše by výrazně snížilo cenu elektřiny pro koncové zákazníky. Takový svět bohužel neexistuje, ale náš tým v Nano Energies, jakožto agregátor flexibility, dokáže systém i přenosovou soustavu vyvážit, kdykoli je potřeba, prostřednictvím flexibility. Tímto způsobem pomáháme vyrovnávat rozvodnou síť a zároveň zajistit našim zákazníkům co nejvyšší zisk.

Staňte se součástí evropské energetické sítě a maximalizujte hodnotu svých energetických aktiv prostřednictvím flexibility.

Ozvěte se nám