Subjekt zúčtování

Může se jednat o výrobce elektřiny, velkého spotřebitele nebo obchodníka s elektřinou. Tyto strany jsou finančně odpovědné za informování provozovatelů sítí, jako je ČEPS, o své plánované výrobě, spotřebě energie a souvisejících požadavcích na přepravu energie po síti.

Pokud se skutečná spotřeba nebo výroba liší od předpovědi, dochází k nerovnováze, a tu je třeba korigovat. Proč? Elektřina je výjimečná tím, že ji nelze snadno skladovat – a proto se výroba musí vždy rovnat spotřebě. Nakonec je to totiž subjekt zúčtování, kdo nese finanční odpovědnost za svou odchylku, kterou musí řešit s provozovatelem přenosové soustavy.

Dodavatelé a odběratelé elektřiny mají smluvní dohody, které popisují množství nakupované a prodávané energie. V praxi se však objem zasmluvněné elektřiny může lišit – a liší – od toho, co se skutečně vyrábí nebo spotřebovává. Tyto rozdíly se musí řešit na vnitrodenních trzích, aby byla zajištěna stabilita dodávek. Provozovatel sítě k tomu využívá systém odpovědnosti za vyrovnávání, kdy všichni účastníci trhu odpovídají za nerovnováhu, kterou v soustavě způsobí. Nesou tak finanční odpovědnost za vzniklou nerovnováhu a jsou motivováni k tomu, aby jí předcházeli. V závislosti na stavu soustavy je těm subjektům zúčtování, kteří nejsou v rovnováze, uložena pokuta za odchylku. Tento poplatek se pak používá k úhradě nákladů na vyrovnávání soustavy – což zahrnuje i pobídky pro trh, aby snižoval nerovnováhu a přenášel rizika na subjekty zúčtování. 

Cílem EU je nastavit to napříč Evropou tak, aby byly subjekty zúčtování co nejvíce vystaveny cenovým signálům trhu. Nerovnováha je přímo spojena s potřebami systému, protože všechny subjekty zúčtování, bez ohledu na jejich nerovnováhu, jsou vystaveny stejné nevyvážené ceně. Jsou proto motivováni k podpoře nerovnováhy soustavy snížením poptávky provozovatele přenosové soustavy po vyrovnávací energii.

Představme si dodavatele elektřiny, který nakupuje energii ze solárního parku v rámci mimoburzovního obchodu během letního státního svátku. V tomto příkladu je malá poptávka domácností, protože všichni jsou venku, ale velká výroba, protože solární panely vyrábí více, než obvykle. Předpokládejme, že dodavatel je zároveň subjektem zúčtování a jeho bilanční skupina se skládá z dodávky ze solárního parku, odběru od připojených domácností a obchodů na trhu s elektřinou s ostatními subjekty zúčtování. 

Tento dodavatel má vždy zodpovědnost za vlastní odchylku – jenže množství jeho spotřebované energie je příliš nízké, vzhledem k předpokládané úrovni výroby ze solárního parku. Ve stejné chvíli ale může existovat další subjekt zúčtování, který spotřebovává více energie, než by měl. Důvodem může být například vysoká poptávka nějaké továrny nebo výpadek nějaké elektrárny. Oba subjekty si mohou vyměnit energii, aby vyrovnaly rozdíl. Ale je klidně možné, že vyrovnání přebytku nebo deficitu energie vyjde levněji, než přijetí opatření v bilanční skupině.

Nezávislá agregace znamená nechat agregátora flexibility řídit spotřebu a výrobu energie, i když není subjektem zúčtování. Tím se otevírá trh a agregátorům to usnadňuje nabízet služby flexibility – na rozdíl od velkých energetických společností, které obvykle řídí svá vlastní zařízení. Výhodou pro celý trh je, že roste nabídka poskytovatelů podpůrných služeb, čímž klesají náklady. Společnost Nano Energies podporuje nezávislou agregaci jako prostředek ke zvýšení konkurence a snížení cen energie pro všechny spotřebitele.